Určení ceny za dílo v případě ústně uzavřené smlouvy

Je obvyklé, zejména v některých oblastech podnikání nebo mezi osobami, které nespolupracují společně poprvé či se jedná o známé, sjednávat smlouvy pouze na základě ústní dohody (pokud zákon nevyžaduje předepsanou písemnou formu). Pokud však nastanou mezi účastníky smlouvy nesrovnalosti, či se představy smluvních stran o vzájemném protiplnění nesetkají, nastává mnohdy problém s úhradou ceny díla. V takovém případě je potřeba vzít v úvahu vůli smluvních stran a primárně zjišťovat, jaká byla smluvními stranami cena domluvena, popř. zda bylo ujednáno bezúplatné provedení díla. I v případě ústně uzavřených smluv platí, že cena díla by měla být ujednána dostatečně určitě. K výkladu o určitosti ujednání o ceně díla pak může posloužit i ust. § 2586 odst. 2 občanského zákoníku, který stanoví, že je možné dohodnout také i způsob určení ceny díla (tedy se nemusí jednat o konkrétní finální částku známou smluvním stranám předem). Dále toto ustanovení stanoví, že pokud mají smluvní strany vůli uzavřít smlouvu o dílo bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných podmínek. Zde je potřeba rozlišovat situaci, kdy smluvní strany projeví vůli uzavřít smlouvu úplatnou, avšak na konkrétní ceně či jejím určení se v daném okamžiku nedohodnou, od situace, kdy smluvní strany tuto vůli vůbec neprojeví. V takovém případě se domnívám, že smlouva o dílo vůbec uzavřena nebude a pokud bude zhotovitel plnit, na straně objednatele vznikne bezdůvodné obohacení, na jehož vydání vznikne zhotoviteli nárok dle příslušných ustanovení občanského zákoníku.

Jak bylo uvedeno výše, cena díla může být stanovena nejen konkrétní finální částkou, ale postačí, pokud smlouva (i ústně uzavřená) stanoví způsob určení ceny díla (např. součin sazby za hodinu a počtu hodin strávených při provádění díla, odkaz na rozpočet). Pokud není cena díla určena v okamžiku uzavření smlouvy a smluvní strany mají úmysl uzavřít úplatnou smlouvu o dílo (a tato vůle je také smluvními stranami projevena), mělo by být určení ceny díla dostatečně objektivní, tj. aby nedošlo k narušení zásady rovnosti smluvních stran, která je tak typická pro soukromé právo. Nemělo by tedy dojít k tomu, že si zhotovitel sám určí cenu díla (zejména, ne poté, co je již dílo dokončeno, nebo zhotovitel již část díla provedl). V takovém případě by došlo nejen k narušení rovnosti smluvních stran, ale také by možnost jednostranně určit cenu díla bez ohledu na to, zda před započetím prací na provádění díla či poté, mohla vést ke zneužívání silnějšího postavení jedné za smluvních stran.

Situace je složitější v případech, kdy je smlouva uzavřena ústně, nikoli písemně. V takovém případě je pak mnohdy obtížné zjišťovat vůli smluvních stran a to, zda projevy jejich vůle jsou totožné s tím, co skutečně smluvní strany zamýšleli. Bylo by namístě předpokládat, že pokud bude domluven předmět díla, avšak nebude ve shodném okamžiku ujednáno, že se bude jednat o bezúplatné provedení díla, mělo by jít o úplatnou smlouvu o dílo. Nicméně poté, co zhotovitel bude požadovat uhradit cenu díla, kterou určí buď dle vlastního uvážení nebo dle svých obvyklých postupů, může dojít ke sporu o tom, jaká cena díla byla ujednána, resp. zdali vůbec ujednána byla. Pokud mezi smluvními stranami nedojde k dohodě a věc bude projednávána příslušným soudem, bude se soud zabývat zjišťováním a výkladem vůle, kterou smluvní strany při uzavírání smlouvy projevily. Pokud soud dospěje k závěru o tom, že smlouva o dílo byla uzavřena platně a byla uzavřena jako úplatná, bude se dále zabývat tím, v jaké výši byla sjednána cena, popř. jak bylo smluvními stranami sjednáno určení ceny za dílo. V takovém případě soud může dospět k závěru, který může objednatele či zhotovitele překvapit, zejména co do výše přiznaného plnění.

Ze shora uvedeného důvodu, ale také i z důvodů jiných, je vhodné mít písemně vypracovanou smlouvu o dílo, kterou ve vzájemné shodě smluvní strany podepíší. V případech časové tísně lze pak doporučit alespoň v bodech písemně zachytit to, na čem se smluvní strany dohodly, a to včetně určení ceny díla. Takovým způsobem lze předejít mnohdy nákladným a časově náročným sporům s nejistým výsledkem pro obě strany.